Miloš Bučinský: Zeleň potřebuje koncepci

V anketě o budoucí podobě města jsem dostal dvě otázky:

1) Jak by dle vašeho názoru měla probíhat péče o zeleň ve městě? Máte konkrétní návrhy a požadavky na revitalizaci parků (z pohledu prvků, které by měly obsahovat, ale i výsadby kultivarů stromů, keřů aj.)? Zařadili byste vodní prvky? Vnesli byste do města i více floristických dekorativních prvků (např. květinových záhonů, kvetoucích stromů, keřů aj.)?

2) Jak zajistit, aby se ve městě do budoucna udržovala dobrá pocitová teplota i v horkém letním období, s přihlédnutím ke stavebním možnostem, zejména v centru města?

Obě otázky spolu úzce souvisejí — a mají společný předpoklad: systematický přístup namísto rozhodování od případu k případu.

Začít u toho, co už máme

Začít je třeba u toho, co už máme, ale nepoužíváme. Mělo by dojít k aktualizaci pasportu zeleně, tedy dokumentu evidujícího městskou zeleň včetně jejího umístění a stavu. Součástí aktualizace by měl být také katalog vhodných dřevin a jejich kultivarů pro jednotlivá stanoviště. Sázeli bychom pak s rozmyslem — na správné místo správný druh — a ne nahodile podle toho, co je zrovna v akci. Tak vznikly akáty na náměstí i „lízátkové” javory na autobusovém nádraží, které před horkem nechrání.

Nejcennější je zeleň, kterou už máme

Největší hodnotu má ovšem zeleň, kterou už máme. Proto zvyšme péči o stávající stromy a včas prodlužme jejich životnost — jediný vzrostlý strom chladí lépe než desítky nově vysazených. S tím souvisí i důsledné vymáhání náhrad za kácení; nemusí přitom vždy jít o novou výsadbu, alternativou je fond na údržbu zeleně.

Bez odbornosti to nejde

Mnoho stromů ve městě je dnes ve špatné kondici i kvůli letitému neodbornému ořezu, který jim spíše uškodil, než pomohl. Kvalitní péče se neobejde bez odbornosti — spolupráce s krajinným architektem, využití odborných firem a vzdělávání vlastních zaměstnanců. To vše ale stojí na dvou předpokladech: vyčleněném rozpočtu a někom, kdo péči o zeleň systematicky řídí a nese za ni odpovědnost.

Květiny a louky s rozmyslem

Květinové záhony a kvetoucí dřeviny do města patří, jejich rozsah ale musí odpovídat možnostem. Nemá smysl rozšiřovat trvalkové záhony bez peněz na údržbu — že to bez péče nedopadá dobře, ukazují záhony před novými školami. Úsporným řešením jsou letničkové louky na plochách, které se pobytově nevyužívají: levné, kvetou celé léto a stačí posekat jednou až dvakrát ročně. Na vhodných místech bychom také měli vysazovat aleje a stromořadí, která dávají stín i propojují zelené koridory.

Vodu máme, ale nevyužíváme ji

Vodní prvky jsou populární, ale nejsou samospasitelné. Náš skutečný problém leží jinde — máme dva vodní toky (Lužnici a Černovický potok) a pracujeme s nimi, jako bychom neměli ani jeden. Promenáda má potenciál být největším vodním prvkem v centru, a zůstává zcela nevyužitá — všichni tudy jen prochází.

Závěrem

Pobytově nevyužívaný trávník na náměstí, zalévaný pitnou vodou, považuji v době klimatické změny za těžko obhajitelný. Právě u takových rozhodnutí adaptace města na horko začíná.